Novinky

Spoluzakladatel ZFP je původem Slovák. Je mu 59 let a spolu se svou manželkou Jarmilou bydlí V Břeclavi. Zkušenosti v oblasti pojišťovnictví a financí sbíral v Rakousku. V roce 1995 založili ve Velkých Bílovicích manželé Poliakovi společnost  ZFP. V roce 2002 založili akciovou společnost ZFP akademie, která dnes patří k lídrům na českém zprostředkovatelském trhu. ZFP působí 11 let úspěšně také na Slovensku. Vladimír Poliak je předsedou dozorčí rady a ředitelem obchodní sítě. Je členem představenstva AFIZ (asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky). Ve volném čase rád sporuje, lyžuje, hraje stolní tenis a v poslední době i golf a squash. Letní dovolenou tráví se svou rodinou jako kapitán jachty v Chorvatsku.  Spolu s manželkou Jarmilou se v roce 2009 stali majiteli Šlechtitelské stanice vinařské ve Velkých Pavlovicích, kterou postupně přebudovávají v moderní rodinné vinařství.

S vůdčí osobností ZFP akademie o bilancování 60 let jeho života, penzijní reformě a také trochu o politice.

 Na podzim jste oslavil 60. narozeniny.  Co v takových chvílích běhá člověku hlavou?

Na dlouhé přemýšlení není čas ani chuť. Je poměrně těžké uvědomit si, že jsi to právě „ty“ a ne nikdo jiný. Mám kolem sebe mnoho lidí, většinou jsou mladší, a tak mi vůbec nepřijde, že já jsem ten starší. Jinak bych všem lidem popřál, aby se dožili šedesátky v takové tělesné i duševní kondici, jak to bylo dopřáno mně.

Co z toho, co se Vám ve vašem životě dosud podařilo, má pro vás osobně největší hodnotu a proč?

Jsou dvě věci z mnoha povedených projektů, které mají pro mě osobně velkou cenu. Tou první je moje rodina, která díky manželce a mně funguje již 35 let. A pak je to firma ZFPA a skvělí lidé v ní. Důvod je prostý, rodina je pro mne základ všeho dění. Když funguje rodina a máte skvělý zázemí, tak se můžete pustit do budování čehokoliv. Společně jsme vybudovali firmu ZFP jako značku pro finanční vzdělávání – ZFP akademii.

Vzpomenete si na své klukovské sny? O čem byly a splnily se Vám některé z nich?

Splnily se mi mnohé. Například jsem toužil být strojvedoucím a splnilo se. Později jsem chtěl mít skvělou ženu a …….splnilo se. Toužil jsem procestovat a poznat svět, to si také plním. A ještě jeden splněný sen: chtěl jsem mít dům, v domě mnoho kanceláří a na zdi vedle vchodu krásné naleštěné zlaté cedulky se jménem a názvem firmy. Ty cedulky jsou sice mosazné, ale sen je splněn. (úsměv).

V rozhovoru před třemi roky jste kritizoval fakt, že stát otálí s důchodovou reformou a vůbec se nesnaží přenášet odpovědnost na lidi samotné. V této chvíli je reforma české společnosti to, co její důchodový systém potřebuje?

Obrysy důchodové reformy se konečně vynořily z politické mlhy. Přesto je osud této reformy pořád velice nejistý. Věřím, že přes veškeré politikaření bude spuštěna a budoucnost ukáže jak slabá místa, tak i pozitiva. Bohužel, parametry jsou nastaveny tak, že mnoho lidí nebude mít chuť ke změnám a distributorům dá mnoho práce přesvědčit je, aby si otevřeli II. pilíř důchodového zabezpečení. Osobně považuji za velice nešťastné, že stát chce regulovat provize za distribuci.

Proč?

Na jednu stranu se vynaloží nemalé prostředky na spuštění důchodové reformy na stranu druhou hned na startu nasypeme písek do soukolí. Mám obavy, věřím však, že naše firma díky své velké síti udělá veliký kus práce a přesvědčíme ke vstupu do II. pilíře hodně lidí. Každý začátek je těžký. Vzpomeňte například na nedůvěru kolem začátku penzijního připojištění v roce 1994. Tehdy mnozí pochybovali, a dnes je tento produkt naprosto samozřejmou součástí spořících programů snad ve všech rodinách v České republice. Jeho parametry se postupně korigují tak, aby byla zajištěna i jeho dlouhodobá efektivita. Obdobně to bude, dle mého mínění, i u II. pilíře. Opadnou politické vášně, lidé zapojí selský rozum a půjdou do toho. Politici zjistí, že už z toho další kapitál nevytlučou, a svůj zájem nasměrují jinam. A ti, co do toho šli na začátku, už budou mít zase nějakých pár tisíc navíc oproti váhavcům. Tak tomu bylo i v případě penzijního připojištění. Nevím, kde se v nás pořád bere to vzhlížení ke státu a k politikům. Samozřejmě nepopírám jejich nezbytnost, ale zapojme konečně selský rozum a spočítejme si, kdo nám v životě dal nějaké peníze. Vždyť až na pár výjimek je to jen a jen na nás.

V minulých dvou letech jste měl možnost setkat se s Robertem Kiyosakim. Co vám dala spolupráce s ním?

S panem Kiyosakim a jeho manželkou máme velice přátelský vztah. Já si pro pana Kiyosakiho nesmírně vážím pro jeho názory a způsob vidění světa. On píše knihy a lidé je čtou a učí se z nich. My se snažíme učit lidi rozumět financím v praxi na vzdělávacích seminářích. Každé naše setkání je pro mne inspirací a motivací. Nejsilnějším zážitkem je pro něj a jeho manželkou bylo, když poznal naši společnost a zjistil, že jeho myšlenky fungují v praxi. Že ve středoevropském postkomunistickém prostoru vznikla a dobře prosperuje firma, která vzala jeho myšlenky za vlastní a dala tisícům lidí možnost vlastní seberealizace, rozvoje a finančního zabezpečení.

Co vám v poslední době udělalo radost?

Radost mi udělali všichni lidé, kteří měli možnost mi popřát zdraví a štěstí k mým šedesátinám. Chci i touto cestou poděkovat. Radost mi ale dělají všichni lidé, kteří se prostřednictvím naší společnosti rozhodnou vzít svůj život aktivně do vlastních rukou a podnikat. Děkuji všem a jsem zde pro vás.